Při slově etiketa si mnozí představí obleky, nastrojené chování a přílišná „nafoukanost“. To není ovšem ta správná představ. V podstatě se jedná o pravidla, kterými bychom se měli řídit, abychom neuráželi svoje okolí a nechovali se jako zvířata. Největší osvětu v České republice na přelomu tisíciletí prováděl Ladislav špaček, který natočil mnoho edukativních videí. Dodnes vydává knihy s touto tématikou.
Co vlastně je etiketa?
Slovo etiketa pochází z francouzského slova, které lze přeložit jako štítek. Jedná se o soubor pravidel zdvořilého chování ve společnosti. Předpisy společenského chování byly původně nepsané, a dosud není jasné proč se některé věci dělají tak a jiné jinak. Cílem je zpříjemnit sociální styk. Často vyjadřují disciplínu a respekt k ženám, společensky významnějším či starším osobám a předchází konfliktům. Dodržováním etikety dává člověk najevo, že je slušně vychován a ví „co se sluší a patří“.
Pohled ho historie
Nauka o společenském chování tu byla odjakživa. Dříve převážně ve společensky významnějších kruzích jako byli vládci a šlechta. Již od útlého věku se učili, co vše si mohou a nemohou dovolit, kdo je významný a na koho si můžou tzv. vyskakovat. Na královských dvorech byla etiketa nedílnou součástí jejich žití. Její porušení znamenalo dokonce vyhoštění ze společnosti. Liší se geograficky i národnostně. Pravidla pro společenské chování nejsou stejná v průběhu let.
Co pod etiketu spadá?
Tento pojem je poměrně rozsáhlá záležitost. Lze ji rozdělit do základních oblastí kterými se zaobírá:
- Gesta, držení a řeč těla
- Vizuální vzhled – oblečení a účes
- Pozdravy a gesta při setkávání a loučení
- Stolování a chování se u jídla
- Chování se vůči ostatní osobám
- Mluvy a dialogu
Mnohá z pravidel nás učí rodiče od samého dětství. Sami si ani neuvědomujeme, že se jedná o etiketu, např. nemlaskáni při jídle, slušně zdravit, poprosit a poděkovat…
