Názory společnosti na duševní nemoci

Duševní poruchou se označují takové procesy, které se projevují myšlením a chováním daného člověka a ztěžují mu tím hlavní roli fungování ve společnosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje psychické poruchy termínem, který má označovat jakoukoliv poruchu z psychického hlediska, ať jde již o získanou či vrozenou. 
Zde jsou tři nejčastější důvody, proč by se mělo o tomto tématu více psát a mluvit…

maxresdefault

NEDOSTATEK INFORMACÍ 
Veřejnost o této problematice není dostatečně informována, nebo nemají o problematiku zájem. Povědomí veřejnosti o duševních chorobách je velmi omezené. Lidé si pod pojmem \’\’duševní/psychická porucha\’\‘ nedokáží vybavit téměř nic. Školská zařízení ani média, která mají na společnost největší vliv, nekladou na toto téma příliš velký důraz.
NETOLERANCE
Společnost je stále méně tolerantní k osobám s tímto onemocněním a není schopna je plně akceptovat. Spousta lidí se nerada dopouští návštěv psychologů a psychiatrů a přijde jim to buď jako ztráta  času, nebo cítí stud. Mají obavy nejen z duševních nemocí, ale také z oboru psychiatrie a vším, co s tím může souviset.

deprese-1235x500

PÉČE A PRÁVA DUŠEVNĚ NEMOCNÝCH LIDÍ
O systémech, institucích a právech upravujících vztah mezi duševně nemocným jedincem a společností se k lidem dostává úplné minimum informací. Naopak i když většina nemá ani tušení, jak financování péče o psychicky nemocné může vypadat, tak na tomto se veřejnost shodla a nemá k tomu žádné připomínky. 

Generální ředitel WHO konstatoval, že na světě v této době trpí duševní nemocí přes 40 milionů lidí.  Lidé vnímají takové osoby jako \’\’šílence\’\‘, kteří se snadno dopouští činů nebezpečných pro společnost a nehodlají jim nějakým způsobem pomáhat. Tento přístup není správný a když se člověk zamyslí, tak snadno zjistí, že sám může do určité skupiny patřit.